Probiotika a jejich příznivý vliv na lidský organismus

Probiotické bakterie přijaté potravou nebo doplňky stravy však nekolonizují lidské střevo natrvalo. Aby alespoň po dobu, kdy jsou v těle po jejich příjmu obsaženy měly svůj efekt, je nutné, aby splňovaly důležité podmínky.

Jednou z podmínek fungování probiotických kultur jako zdraví protektivních bakterií, je jejich dostatečná koncentrace v daném výrobku. Dalším požadavkem a vlastností probiotik je jejich odolnost vůči žaludečním kyselinám, žlučovým kyselinám a pankreatickým šťavám, odolnost vůči výrobnímu procesu potraviny a také to, že bakterie musí zůstat životaschopné po celou dobu trvanlivosti potraviny (Quillien, 2002).

Charakteristické vlastnosti, podmínky, za kterých lze bakteriální kmeny považovat za probiotika jsou humánního (lidského) původu

• nejsou patogenní;
• neničí se v kyselém prostředí a v přítomnosti žluči (nesmějí být během průchodu zažívacím traktem zničeny nebo oslabeny);
• neničí se během výrobního procesu a zůstávají životaschopné po celou dobu trvanlivosti potraviny;
• je prokázán jejich pozitivní vliv na zdravotní stav (Quillien, 2002).

Člověk žije celý život v neustálém kontaktu s miliardami mikroorganismů, které se vyskytují v jeho okolí, na jeho těle i v organismu.

Největší podíl mikroorganismů se vyskytuje na sliznicích lidského gastrointestinálního traktu, a to převážně v tlustém střevě. Odhaduje se, že tlusté střevo dospělého člověka obsahuje asi 500 různých druhů bakterií a celkové množství dosahuje jeden až jeden a půl kilogramu mikroorganismů.

Střevní mikroflóra horní části střeva je zastoupena převážně fakultativně anaerobními bakteriemi (rody Streptococcus, Enterobacterium, Lactobacillus, Staphylococcus, Propionibacterium a Bacillus). V dolní části střeva se pak vyskytují spíše bakterie striktně anaerobně (např. rod Bifidobacterium, Bacteroides, Eubacterium, Peptococcus, Fusobacterium, Proteus, Clostridium, kvasinky a koliformní bakterie).

Střevní mikroflóra

Gastrointestinální trakt člověka je osídlen tisíci druhy různých mikroorganismů. Podstatou prospěšnosti střevní mikroflóry pro lidské zdraví je její kontakt s imunitním systémem. Střevní bakterie, střevní epitel a lymfoidní tkáň sdružená se střevem se navzájem neustále ovlivňují. Porucha jedné těchto tří složek může pro organismus znamenat nedostatečnou ochranu před patogenními mikroorganismy a potravinovými antigeny.

Tyto poruchy mohou mít za následek až imunitní přecitlivělost, která se projeví alergickými onemocněními, jako jsou například potravinové alergie, atopický ekzém, alergické astma, průduškové astma a další onemocnění (Ferenčík, 2005).

Význam střevní mikroflóry mikroflóra gastrointestinálního traktu

• brání většímu rozmnožení nežádoucích druhů mikroorganismů;
• střevní mikroflóra snižuje pH v prostředí a tím vytváří nepříznivé podmínky pro růst patogenů;
• střevní mikroflóra je také důležitou podmínkou při produkci vitamínů.

Negativní vliv na střevní mikroflóru má užívání antibiotik, terapie cytostatiky a imunosupresory, dále také změna stravování nebo charakter diety. Tyto faktory mohou posunout rovnovážný stav střevní mikroflóry tak, že namísto užitečných bakterií podporujících zdraví, převládají škodlivé nebo patogenní mikroorganismy (např. Escherichia coli, Salmonella typhimurium, Yersinia pseudotuberculosis, které následuje onemocnění, Clostridium perfring člověka).

Střevní mikroflóra v průběhu života

V průběhu života se mikrobiální osídlení trávicího traktu mění.

1. Po narození má dítě téměř sterilní trávicí trakt, jeho další osidlování záleží hlavně na stravě. Složení mikroflóry se u dětí ustálí asi do tří let věku, poté už mají mikroflóru jako dospělí (Yatsunenko et al. 2012). To, zda jsou děti kojené a jakou dostávají stravu, může výrazně ovlivnit jejich mikroflóru (Bezirtzoglou et al. 2011).

Na osídlení střev má vliv také způsob porodu. Střeva novorozenců narozených císařským řezem mají odlišnou mikroflóru než střeva novorozenců narozených přirozeně. Novorozenci narození císařským řezem mají například menší diverzitu bakterií (Jakobsson et al. 2014).

2. U starších osob se celkově složení mikroflóry gastrointestinálního traktu výrazně mění. Dochází ke snížení počtu bakterií Bifidobacterium, v některých případech i zcela mizí. V tomto období může vzrůstat počet zástupců rodů Enterococcus, Enterobacterium a Clostridium.

Nadměrný nárůst počtu těchto bakterií může vést až ke zvýšení patogenity, toxické zátěže, ke vzniku nádorů ak poruchám jaterních funkcí (Holm, 2003; Quillien, 2002). Z tohoto důvodu se předpokládá, že jednou z nejvážnějších příčin stárnutí je akumulace chronických infekcí a latentních toxikóz navozených hlavně nevhodnou skladbou střevní mikroflóry (Lisák, 2008).

Vzájemná interakce mezi střevní mikroflórou a mozkem

Střevní mikrobiota komunikuje s mozkem prostřednictvím několika vzájemně se doplňujících mechanismů, mezi něž patří mechanismy nervové, endokrinní a imunitní. Jak patogenní, tak komenzální bakterie produkují velké množství neuropřenašečů a jiných metabolitů, které působí na mozek. Zároveň přítomnost bakterií vyvolává odezvu imunitního systému, který působí na mozek prostřednictvím cytokinů a jiných mediátorů.

V neposlední řadě dochází ke komunikaci prostřednictvím nervů a to hlavně bloudivého nervu. Mozek působí na střevo prostřednictvím sympatických a parasympatických eferentních nervů a prostřednictvím hormonů. Osídlení střev nepatogenními komenzálními bakteriemi je nutné pro správný vývoj mozku. Pokud k němu nedojde v určitém vymezeném období, dochází v dalším životě k psychiatrickým poruchám, jako jsou deprese nebo autismus.

Mnoho patologických stavů lze zvrátit nebo upravit podáváním probiotických bakterií (Fajstová, 2015).

Komunikace mezi střevními bakteriemi a mozkem probíhá na mnoha úrovních, jak nervových, tak endokrinních či imunitních. Zdravá střevní mikroflóra je pro člověka prospěšná v mnoha ohledech, pomáhá nám trávit potravu, stimulovat imunitní systém nebo nás chrání proti patogenním mikroorganismům. Jedna z funkcí střevních bakterií, je jejich schopnost ovlivňovat mozek a jeho prostřednictvím i naše chování.

Lidské střevo je osídleno 1013 až 1014 bakteriemi (Gill et al., 2006). Společný bakteriální genom střevních bakterií, tedy mikrobiom (obr. 1) obsahuje 3,3 milionu genů, nejméně 150x více genů než náš lidský genom (Qin et al., 2010). Studie zabývající se podáváním probiotik a prebiotik a jejich účinkem na mozek Probiotika Výsledky výzkumů na zvířecích modelech i lidech z poslední doby ukazují, že probiotika mají prospěšné účinky na mozek i jeho interakci se střevy, příznivý vliv na mnoho psychiatrických onemocnění jako je deprese, úzkost, autismus a další, která jsou často spojena s funkčními poruchami střev ( Bravo et al., 2011; Yatsunenko et al. 2012).

Studie zabývající se podáváním probiotik a prebiotik a jejich účinkem na mozek

Probiotika

Výsledky výzkumů na zvířecích modelech i lidech z poslední doby ukazují, že probiotika mají prospěšné účinky na mozek i jeho interakci se střevy, příznivý vliv na mnoho psychiatrických onemocnění jako je deprese, úzkost, autismus a další, která jsou často spojena s funkčními poruchami střev ( Bravo et al., 2011; Yatsunenko et al. 2012).

Vliv mozku na mikrobiotu

Vliv mozku na střevní mikrobiotu může být buď přímý nebo nepřímý. Mozek může na střevní mikrobiotu působit zprostředkovaně přes různé látky, které uvolňuje nebo řídí jejich uvolňování. Přímý i nepřímý vliv se projevuje například změnami v propustnosti střev, regulací motility a sekrece (Rhee et al. 2009). Vystavení sociálním, environmentálním či dietním stresorům prokazatelně mění osídlení střev (Tannock and Savage 1974).

Na složení střevní mikroflóry potomků má vliv také to, zda je matka ve stresu. Děti matek, které v těhotenství byly vystaveny častému stresu, měly jinou mikroflóru, než děti matek, které v takovém stresu nebyly. Byl u nich zjištěn výskyt bakteriálních kmenů patogenních bakterií a nižší výskyt bakterií s probiotickým účinkem (Zijlmans et al. 2015). Střevní patogenní bakterie mají schopnost předávání genů na rezistenci vůči lékům (Peterson et al. 2011).

Onemocnění související s interakcemi střevo-mozek

Vědecké výzkumy potvrzují vliv střevní mikrobioty na řadu nemocí souvisejících s mozkem. Působení probiotik na střevní mikroflóru může mít pozitivní efekt na hepatální encelopatii, obezitu nebo anorexii, střevní záněty (Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, které jsou ve velkém počtu případů asociovány s psychiatrickými poruchami, jako jsou úzkost nebo deprese).

Jak ukazují studie na laboratorních zvířatech, probiotika mohou u pacientů se střevními záněty pomoci nejen ve střevech, ale mohou také způsobit zlepšení psychických symptomů jako je deprese nebo úzkost (Bailey and Coe 1999; O'Mahony et al. 2009; O'Malley et al.). 2010, Salonen et al. 2010).

Bakterie jako prostředek pro ovlivnění organismu mají mnoho výhod. Jsou snadno manipulovatelné a ovlivnitelné, což z nich činí ideálního prostředníka pro terapii onemocnění. Pro zdraví člověka je kriticky důležité období dětství.

Důležité je, aby došlo ke správnému osídlení střev bakteriemi. Předpokladem pro správné osídlení střev je vytvoření harmonického prostředí pro děti, kvalitní strava, dostatečně dlouhá doba kojení a samozřejmě laskavá péče rodičů. Pokud některý z těchto předpokladů správného vývoje není splněn, může mít na jedince škodlivé důsledky v dalším životě.

Zásadní problém související se zdravím západní populace je otázka životního stylu as tím související strava. Právě životní styl, stres a způsob stravování má na osídlení střev podstatný vliv. Změna životního stylu, která napomůže harmonizaci osídlení střev je krok, který může pro své zdraví udělat každý sám. K tomu mohou pomoci významným způsobem i probiotické bakterie (Fajstová, 20015).

Probiotické kmeny bakterií obsažené v probiotikách Probiodom:

Probiotika Probiodem obsahují v 1 gramu 8 probiotických kmenů (Bifidobacterium infantis, Bifidobacterium lactis, Bifidobacterium longum, Enterococcus faecium, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei, Lactobacillus lactis), více než 2,5 miliardy užitečných probiotických bakterií.

Rod Bifidobacterium

Jedná se o grampozitivní, striktně anaerobní a nesporulující skupinu bakterií. Bakterie rodu Bifidobacterium kolonizují gastrointestinální trakt a představují v něm dominantní bakteriální populace. Rod Bifidobacterium rozkládá fermentovatelné sacharidy na kyselinu mléčnou a octovou. Jsou typické tím, že ve větším množství tvoří kyselinu octovou a to v poměru 3:2 ke kyselině mléčné. Tento poměr je terapeuticky významný tím, že kyselina octová má větší antagonistický účinek vůči patogenním gramnegativním bakteriím.

Rod Lactobacillus

Rod Lactobacillus zahrnuje fakultativní anaerobní nebo mikrofilní nepohyblivé bakterie mléčného kvašení. Fermentují glukózu a laktózu a hlavním výchozím produktem této fermentace je kyselina mléčná, kyselina octová, ethanol a C02. Nacházejí se ve fermentovaných rostlinných i živočišných materiálech a produktech. Hojně se vyskytují v trávicím traktu zvířat a lidí.

Rod Streptococcus

Rod Streptococcus patří mezi grampozitivní, fakultativní anaerobní mikroorganismy. V potravinářském průmyslu má významné využití. Enterococcus faecium zabraňuje v organismu rozmnožování choroboplodných zárodků. Enterococcus pomáhá při prevenci infekce střev – ochraňuje nás před výskytem takzvaného cestovního či stresem zapříčiněného průjmu. Po léčbě antibiotiky obnovuje Enterococcus faecium vyváženost flóry tlustého střeva.

Bakterie Enterococcus faecium je schopna přilepit se ke stěnám střev a sloučit se s bakteriemi s příznivými účinky, čímž zabrání jejich vyloučení ze střev. Enterococcus faecium je zodpovědná i za správné trávení, čímž zabraňuje tvorbě problémů s vyprazdňováním stolice. Tato bakterie odstraňuje problémy organismu při pocitu plnosti a nadýmání, je dokázáno, že má protirakovinný účinek a přitom má příznivý účinek i na hladinu cholesterolu v krvi.

Formy probiotik na trhu

Probiotika můžeme na trhu nalézt v různých formách. Z tohoto hlediska můžeme rozlišovat probiotika alimentární, farmaceutická a medicínská:

1. Alimentární probiotika: potraviny obsahující probiotické kultury, tedy fermentované mléčné výrobky (kefír, kyška, podmáslí, acidofilní mléko, jogurtové nápoje, jogurty), některé tvarohy, kysané zelí a jiná kyselá zelenina, tvrdé sýry a šlechtěná tvrdá salámy (Šácha, 2008).

2. Farmaceutická probiotika: probiotika používaná jako potravinové doplňky ve formě kapslí, tablet a prášku. Složení těchto preparátů je různé, záleží na výrobci a na tom, komu je výrobek určen. Tyto výrobky obsahují většinou tři až devět druhů probiotických kultur v množství mezi 107 a 9x109. Jednou z výhod takto podávaných probiotik je nezávislost na manipulaci s výrobkem, na rozdíl od probiotik obsažených v potravinách.

3. Medicínská probiotika: patří sem speciální vakcíny a další preparáty indikované lékařem.

Účinky probiotik na lidské zdraví

Vědecky prokázané příznivé účinky probiotik na lidské zdraví lze shrnout do několika bodů:

• imunomodulační účinky;
• léčba idiopatických střevních zánětů;
• infekce žaludku způsobená Helicobacter pylori;
• průjmová onemocnění;
• vaginální infekce;
• akutní pankreatitida.

Probiotika se jeví jako vhodná terapie po léčbě antibiotiky

Lidské střevo je po jejich léčbě velmi oslabeno a mikroflóra výrazně redukována. Probiotika aplikovaná po těchto terapiích mohou pomoci obnovit zdravý poměr mikrobiálních kmenů, potlačit patogenní mikroflóru a redukovat frekvenci stolic. (Při užívání antibiotik je třeba užívat dávku probiotik 4 hodiny po užití antibiotik, následně je třeba užívat probiotika ještě 3 týdny po doužívání antibiotik).

Probiotika jsou schopna zlepšit stav pacientů, kteří trpí alergiemi

Často se v této souvislosti uvádí atopický ekzém, laktózová intolerance, protiastmatická rýma a další (Hronek, 2004).

Imunitní systém

Imunitní systém je alfou a omegou všech onemocnění, poruch a zdravotních potíží v lidském organismu. Probiotika mají pozitivní vliv na imunitní systém člověka v mnoha směrech, ovlivňují jednotlivé buňky, tkáně, orgány a soustavy.

Mezi největší strašáky letních dnů patří cestovatelský průjem a vaginální infekce.

Cestovatelský průjem

Cestovatelské průjmy jsou nejčastějším onemocněním, které postihuje turisty. Představuje nepříjemný problém, který může narušit prázdninové a pracovní cesty. Každý rok dostane průjem 20–50 % cestovatelů (přibližně 10 milionů lidí). Průjem se objeví obyčejně v 1. týdnu pobytu, ale může se objevit kdykoli během cesty a dokonce i po návratu domů. Hlavním příznakem je průjem.

Pokud příznaky nejeví tendenci k ústupu, naopak se stupňují, je třeba vyhledat lékaře. Nejdůležitějším kritériem pro riziko onemocnění je cílová země. Nejrizikovější destinace pro vznik infekce jsou rozvojové země Střední a jižní Ameriky, Afrika, Střední Východ a Asie. K cestovatelským průjmům dochází při selhání základní hygieny, požitím kontaminované potravy nebo vody.

Jediná cesta, jak můžeme dostat průjmová onemocnění, je konzumace mikroorganismy kontaminované potravy nebo vody. Ke kontaminaci zeleniny dochází tím, že roste v půdě, na jejíž hnojení byly použity lidské výkaly. Ovoce se může kontaminovat znečištěnou vodou nebo rukama. Syrové maso je často kontaminováno z vnitřností zvířat.

Nedostatečná tepelná úprava surovin v procesu přípravy potravy nezničí přítomné bakterie, ty se pomnoží ještě v jídle nebo po konzumaci takového jídla v zažívacím traktu příjemce a vznikne onemocnění. Ke kontaminaci již navařené potravy dochází při nedodržení základní hygieny a při křížení v technologii přípravy syrové a již tepelně upravené potravy (špinavé nádobí, žínky a hadry na nádobí, syrové maso).

Prevence

V první řadě se vyvarovat konzumace potravy z pouličních stánků, kde se jídla připravují v improvizovaných podmínkách s nízkou úrovní hygieny.

Platí několik zásad, které se vyplatí dodržet:

• jídlo konzumovat ihned po jeho přípravě, pokud je ještě teplé;
• zeleninu také konzumovat pouze po tepelné úpravě;
• saláty raději nekonzumovat vůbec;
• ovoce jen takové, které lze oloupat;
• zmrzlinu jen balenou z kontrolovaných výroben;
• vodu k pití ik mytí zubů jen z originálně balených lahví;
• mýt si ruce před jídlem a vždy po použití toalety.

Třeba se držet následující rady: „Uvařte to, upečte to, oloupejte to nebo zapomeňte na to."

Proti běžným cestovatelským průjmům nejsou očkovací látky, avšak jsou dostupné proti infekcím, které vyvolávají průjmy s velmi vážným průběhem (cholera, tyfus). Cestujeme-li do zemí, kde se vyskytuje cholera nebo tyfus, je třeba zvážit možnost dát se očkovat.

Využití probiotik jako prevence proti cestovatelským průjmům je potvrzena mnoha vědeckými studiemi (Gueimonde a Salminen, 2005). Probiotika Probiodom jsou vhodné při trávicích problémech a cestových průjmech, pozitivně ovlivňují správné a bezproblémové trávení, posilují imunitní systém, ale také napomáhají rychlé obnově střevní mikroflóry po léčbě antibiotiky.

Vaginální infekce

Vaginální ekosystém představuje složitý komplex, který zajišťuje přirozenou ochranu genitálního ústrojí ženy před vznikem a rozšířením zánětlivého onemocnění. Přesto jsou v současné době gynekologické infekce – záněty pochvy a dolních močových cest snad nejčastějším problémem u dospělých žen (Koliba, 2012).

Odhaduje se, že celosvětově je až bilion žen postižených urogenitálními infekcemi, zahrnujícími infekce vaginálního a močového traktu.

Vagína zdravé ženy je osídlena různými druhy bakterií, které společně tvoří vyváženou vaginální mikroflóru. Čím dál častěji se objevující vaginitidy jsou způsobeny narušením této rovnováhy, a to většinou mezi kvasinkami a obrannými mechanismy vaginy (laktobacily, buněčná a humorální imunita).

Mezi rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost přemnožení Candida albicans (která je příčinou vaginálních infekcí) patří:

• terapie antibiotiky;
• perorální kontraceptiva;
• diabetes mellitus;
• terapie estrogeny;
• upnuté oblečení;
• vysoká frekvence pohlavního styku.

Vaginální mikroflóra je z velké části zastoupena rodem Lactobacillus, nejčastěji druhem Laktobacillus salivarius, který je obsažen iv probiotikách Probiodem. Prokazatelnou účinnost proti kvasinkám mají druhy Lactobacillus brevis, Lactobacillus Gasser, dále se uvádí Lactobacillus rhamnosus a Lactobacillus fermentum.

Efekt probiotik v léčbě a prevenci především urogenitálních infekcí je vysvětlován několika mechanismy:

1. přilnavostí probiotických bakterií k výstelce a vytvoření tzv. biosurfaktantu - ten brání přilnutí patogenů;

2. vyvázáním patogenů agregací s nimi;

3. produkce antimikrobiálních látek (organické kyseliny, peroxid vodíku, bakteriociny);

4. stimulace imunitního systému (Nováková, 2011).