Obsah
Byly to tři roky strachu, obav, nejistoty, ale i výzkumu a bádání. Přesto COVID-19 neodešel, je mezi námi a způsobuje nám různé komplikace. Moderní medicína stále nezná odpovědi na všechny otázky týkající se léčby tohoto onemocnění, jakož i léčby postcovidových stavů, které trápí mnoho pacientů. Jaké jsou možnosti při řešení následků po onemocnění COVID-19? A existuje možnost, jak zabránit vzniku onemocnění COVID-19?
Smutné statistiky
Infekční respirační onemocnění COVID-19, způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2, postihuje zejména dýchací systém, ve vážných případech vyvolává těžký zápal plic a může vést až k úmrtí pacienta. Výsledkem tohoto onemocnění bylo dosud podle WHO celosvětově potvrzeno 758 milionů případů nákazy, z nichž téměř 6,9 milionu skončilo smrtí (statistika k 28. únoru 2023). V České republice bylo do uvedeného data pozitivně testováno laboratorními testy více než 4.6 milionu obyvatel a nemoc si vyžádala 42.447 obětí. Další data, ke kterým se výzkumníci dopracovali, ukazují, že až 5 až 10 % procent nemocných postihuje postcovidový syndrom.
Které komplikace způsobuje COVID-19?
V souvislosti s následky po překonání onemocnění rezonují dva pojmy, a to dlouhodobý. long covid a post covid, neboli stav po onemocnění covid. Long covid vystihuje fázi čtyři týdny po akutní infekci. Období po dvanácti týdnech se bere jako „postcovidový syndrom“, přecházející do chronického stadia. Jedná se o nespecifické dlouhotrvající zdravotní problémy po překonání onemocnění způsobeného virem COVID-19, nejčastěji zánětlivé procesy probíhající v různých částech těla. O tomto syndromu nejsou zatím dostupné všechny informace, nicméně již nyní víme, že má velmi široké spektrum příznaků.
K celkovým příznakům patří zvýšená únava, malátnost a snížená výkonnost. I když se tyto příznaky zdají banální, neustálá únava ztěžuje provádění běžných aktivit a může vést až ke práceschopnosti. Sportovci zvyknou být limitováni ve svých sportovních výkonech.
K častým příznakům patří poruchy nálady, deprese nebo poruchy spánku. Řadíme je mezi psychické příznaky, které vznikly důsledkem izolace, kterou pacienti přežili během infekce a léčby, ale jsou také důsledkem obav, nejistoty a napětí spojeného s pandemií.
Mnozí pacienti si po překonání Covid-19 stěžují na bolesti hlavy různé intenzity. Objevují se i závažnější potíže, jako zánětlivé poškození centrálního nervového systému, periferních nervů, encefalopatie, epilepsie či cévní mozkové příhody. Jako následek infekce se často vyskytuje tzn. zamlžení mozku, které se projeví poruchami soustředění či zhoršením paměti, což negativně ovlivňuje pracovní činnosti či jiné aktivity, při kterých je třeba se soustředit. Zde mluvíme o neurologických příznacích.
Plicní příznaky se projevují nejčastěji při námaze. V některých případech jsou změny ve struktuře plic viditelné na RTG snímcích. Patří sem přetrvávající kašel, snížená kapacita plic, zadýchávání se při námaze, tlak nebo bolest na hrudi, plicní fibróza.
Rozlišujeme také revmatologické příznaky (bolesti kloubů a svalů, kožní vyrážky, svědění), gastrointestinální příznaky (průjem, bolesti břicha, nechutenství) a v neposlední řadě závažnější kardiovaskulární příznaky, z nichž zmíníme bušení srdce, zánět sypání postavení se ze sedu nebo vleže nebo posttrombotický syndrom. Mezi přetrvávající postcovidové potíže patří i ztráta vlasů, změněná chuť a čich, svalová slabost, zvýšená teplota, hučení v uších.
Postcovidový syndrom se může u pacientů vyskytnout bez ohledu na to, zda překonali vážné covidové onemocnění a museli být hospitalizováni, nebo u nich šlo o lehčí formu, na kterou stačila domácí léčba, případně byli „bezpříznakoví“.
Virus SARS-CoV-2 obsahuje na svém povrchu tvz. spike protein (S protein), který využívá jako klíč, k odemknutí našich buněk a jeho průniku do organismu, následkem čehož dochází k propuknutí onemocnění Covid-19.
Léčba postcovidového syndromu
Postupně vznikají postcovidové ambulance nebo postcovidová centra. Při léčbě se odborníci zaměřují na individuální přístup k pacientovi podle průběhu jeho onemocnění a následných přetrvávajících obtíží. Personalizovaný léčebný plán obvykle obsahuje oxygenoterapii, která zlepšuje zásobování mozku a celého těla kyslíkem, nebo infuzní léčbu, která je zaměřena na obnovu mozkové činnosti a zmírnění až odstranění bolestí. Důležitá je i rehabilitace a dodržování správné životosprávy.
Komplikace po očkování
Kromě komplikací souvisejících s postcovidovým syndromem se často setkáváme is komplikacemi po očkování. V roce 2021 se naplno začalo doslova masové očkování vakcínami, které mělo chránit lidi před nežádoucími účinky viru na organismus. Terapeutický účinek vakcín proti onemocnění SARS-CoV-2 zůstává v některých případech však nadále sporný a poměrně kontroverzní. Bylo zjištěno, že vakcíny proti viru COVID-19 za určitých okolností mohou způsobit komplikace, které se objevují po vakcinaci a jsou spojeny s kradiovaskulárním systémem. Udávané problémy jsou trombóza, embolie, myokarditida, perikarditida, arytmie či infarkt myokardu.
Pomoc pro pacienty s postcovidovým syndromem a pro lidi s komplikacemi po očkování
Dosud bylo prozkoumáno několik účinných látek, které by mohly zabránit onemocnění COVID-19 nebo zmírnit jeho průběh. Studie přicházejí každý den s novými a hlubšími poznatky o fungování některých účinných látek proti SARS-CoV-2, které spolehlivě podpoří imunitu a potlačí rozvoj viru v těle. Patří sem vitamín D3, zinek, laktoferin či glutathion.
Vitamin D3 přispívá ke správnému fungování imunitního systému. Je důležitý i pro správné vstřebávání a využití vápníku a fosforu, čímž přispívá k udržení zdravých kostí, zubů a svalů. Díky lipozomální formě má vyšší vstřebatelnost než jiné formy vitamínu D3.
Zinek je druh minerálu, který je po železe druhým nejvíce zastoupeným stopovým prvkem v lidském těle. Zvyšuje odolnost vůči infekcím a působí jako prevence vůči chřipce. Je důležitý při tvorbě T-lymfocytů (buňky imunitního systému), růstu a funkčnosti leukocytů (bílé krvinky).
Laktoferin je multifunkční protein, který patří do skupiny transferinů - přenašečů stopových prvků v krvi (měď, železo, zinek). Je to přírodní glykoprotein - jeden z nejsilnějších imunostimulačních přirozených prostředků pro podporu imunity. Hlavním úkolem laktoferinu je transport železa v organismu. Je jednou z nejúčinnějších biologicky aktivních látek obsažených v kolostru, narušuje membrány některých mikroorganismů. Váže na sebe ionty železa, čímž způsobuje zpomalení růstu a rozmnožování patogenních mikroorganismů v těle.
Glutathion, také označovaný zkratkou GSH, zabraňuje poškození buněk a řadíme jej mezi nejsilnější antioxidanty. Při zánětlivých procesech hraje velmi důležitou roli. Nedostatek glutathionu se kromě jiných chorob spojuje také s onemocněními dýchacích cest as poruchami imunity. Vážnou komplikací onemocnění COVID-19 je akutní respirační syndrom as ním spojený oxidační stres, jakož i cytokinová bouře. GSH zmírňuje oxidační stres a nepřímo přispívá k udržení cytokinů pod kontrolou.
Tradiční japonské jídlo natto.
Zdraví pocházející z Japonska
Přírodním řešením pro zabránění propuknutí COVID-19 je také enzym nattokináza Nattokinase Plus od slovenského výrobce Kompava. Zároveň může pomoci při dlouhodobých problémech, které jsou důsledkem očkování.
Silný enzym nattokináza byl objeven v tradičním asijském jídle „natto“ v 80. letech 20. století a stal se předmětem řady výzkumů. Účinek nattokinázy objevil japonský lékař Hiroyuki Sumi s týmem odborníků v laboratoři, když přidal jídlo natto do trombu v Petriho testovací misce. Při výzkumu byla v laboratoři nastavena teplota 37 °C, aby se simulovala přirozená teplota lidského těla. Výzkumný tým pozoroval postupný rozklad trombu, který se nakonec úplně „rozpustil“ po 18 hodinách. Nattokináza byla identifikována jako přírodní látka, která má schopnost rozpouštět sraženiny.
Natto se tradičně vyrábí fermentací sójových bobů pomocí prospěšné bakterie Bacillus subtilis natto, čímž se přírodní cestou získává enzym nattokináza. Zvýšená konzumace jídla natto snižuje riziko celkové úmrtnosti na kardiovaskulární choroby, především na ischemickou chorobu srdeční. Natto tak přispívá k dlouhověkosti japonské populace. Když si porovnáme nejnovější statistiky, Slováci se v průměru dožívají až o 10 let méně, než Japonci.
Jak souvisí nattokináza s COVIDEM?
Převratná japonská studie z roku 2022 s názvem „Degradační účinek nattokinázy na spike protein SARS-CoV-2,“ potvrzuje, že nattokináza hraje klíčovou roli při degradaci S proteinu. Je to ten protein, který slouží jako vstupní brána viru do našich buněk. Rovněž rozkládá stejné S proteiny, které se v organismu mohou začít nekontrolovatelně tvořit po očkování nebo po infekci virem.
Nattokináza má tedy 2 potenciální účinky v souvislosti s virem COVID-19:
- Prevence před vznikem onemocnění SARS-CoV-2.
- Zabránění dalšímu poškození organismu, které způsobilo očkování nebo infekce.
Kdo by měl užívat nattokinázu?
Nattokináza se užívá jako prevence vzniku krevních sraženin a ke zlepšení průtoku krve v cévách. Snižuje krevní tlak a cholesterol v krvi a pozitivně ovlivňuje při poruchách krevního oběhu. Rovněž slouží i jako prevence před tzv. economy class syndrom – jde o riziko vzniku trombózy v důsledku dlouhých a častých letů letadlem.
Krev zanesená fibrinem, který zahušťuje krev a vytváří krevní sraženiny (Zdroj: Kompava)
Ideální stav krve (Zdroj: Kompava)
Nejste-li si jisti, jak nattokinázu dávkovat a jak dlouho užívat, vyhledejte naši diagnostiku živé kapky krve nebo diagnostiku cév, kde Vám na základě aktuálního stavu Vašeho organismu umíme nastavit individuální dávkování, případně zjistit riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.
