Co pomůže udržet zdraví kostí a vyhnout se kostním nemocím?

Jaká je funkce kostí v lidském těle?

Bez kostí bychom byli jen shlukem měkkých tkání bez formy, bez ochrany, bez života. Kosti lidského těla plní několik důležitých funkcí. Jsou oporou pro celé tělo a umožňují nám pohyb. Kromě toho chrání vnitřní orgány, jako jsou mozek, srdce a plíce, před mechanickým poškozením. Také jsou důležité pro ukládání minerálů, zvláště vápníku a fosforu, které jsou potřebné pro různé biologické procesy v těle. Jaké jsou tedy funkce kostí v lidském těle?

• Opora těla – kosti tvoří pevný rámec, který podporuje tělo a udržuje jeho tvar.
• Pohyb - kosti spolupracují se svaly, šlachami a klouby, čímž umožňují pohyb. Svaly se upínají na kosti a při kontrakci táhnou kosti, což vede k pohybu.
• Ochrana vnitřních orgánů - lebka chrání mozek, hrudní koš chrání srdce a plíce, a páteř chrání míchu.
• Tvorba krve - v kostní dřeni, která se nachází v některých kostech (například ve stehenní kosti a pánvi), probíhá tvorba červených a bílých krvinek a krevních destiček.
• Skladování minerálů – kosti jsou důležitým zásobníkem minerálů, zejména vápníku a fosforu, které jsou potřebné pro různé tělesné funkce. Tyto minerály se uvolňují do krve podle potřeb organismu.
• Regulace metabolismu - kosti uvolňují hormony, jako je osteokalcin, který ovlivňuje metabolismus tuků a cukrů a přispívá k regulaci tělesné hmotnosti a hladiny glukózy v krvi.

Kolik kostí má lidské tělo?

Lidské tělo má přibližně 206 kostí, ačkoli počet může být mírně vyšší v závislosti na individuálních variacích, jako je například počet menších kostiček v zápěstí nebo prstech. Lidské kosti se tvoří v těle embrya přibližně v osmém týdnu těhotenství.

Věděli jste, že: novorozenci mají více kostí, přibližně 270? Během růstu a vývoje některé kosti srůstají dohromady, čímž se počet kostí sníží na přibližně 206 v dospělosti.

Jaká je stavba kostí lidského těla?

Kosti mají komplexní strukturu, která jim umožňuje být pevnými a zároveň odolnými. Základní složení kostí: kostní tkáň, která se skládá z kolagenových vláken a minerálních složek, zejména hydroxyapatitu, který obsahuje vápník a fosfor. Tato kombinace zaručuje, že kosti jsou dostatečně pevné, aby odolávaly tlakům, ale zároveň nejsou křehké. Tato struktura se skládá z několika hlavních vrstev a typů tkání. Jaká je tedy anatomie kostí? Struktura kostí:

Kostní hmota

• Kompaktní kost – hustá a tvrdá vnější vrstva, která tvoří 80 % celkové kostní hmoty. Nachází se na povrchu kostí a zajišťuje pevnost kostí a odolnost vůči nárazům.
• Houbovitá kost (špongiózní kost) - se nachází uvnitř kostí. Je lehčí a méně hustá než kompaktní kost, což umožňuje kostem zároveň být lehkými.

Kostní dřeň

• Dělí se na červenou a žlutou. Červená kostní dřeň je zodpovědná za tvorbu krvinek (červených a bílých krvinek a krevních destiček) a nachází se zejména v houbovité kosti. Žlutá kostní dřeň obsahuje tukovou tkáň a nachází se převážně v dutinách dlouhých kostí.

Kostní buňky

• Osteocyty, osteoblasty, osteoklasty

Osteoklasty a osteoblasty, neustále pracují na přestavbě kostí. Osteoklasty odbourávají starou kostní hmotu, zatímco osteoblasty vytvářejí novou. Tento cyklus však může být narušen s přibývajícím věkem, což vede k řídnutí kostí.

Periost

• Je venku na povrchu kostí. Je to tenká, hustá vazivová membrána. Obsahuje krevní cévy, nervy a osteoblasty, které podporují růst a opravu kostí. Periost také slouží jako místo úponu pro šlachy a vaziva.

Kostní matrice

• Kosti obsahují organickou a anorganickou složku. Organická složka (30 – 40 % hmotnosti kosti) je tvořena zejména kolagenovými vlákny, která zajišťují pružnost a odolnost kostí vůči tahu. Anorganická složka (60 – 70 % hmotnosti kosti) obsahuje minerály jako hydroxyapatit (směs vápníku a fosforu), které dodávají kostem tvrdost a pevnost.

Co ovlivňuje zdraví kostí?

Zdraví kostí ovlivňuje řada faktorů, včetně genetiky, věku a mnoha dalších. Životní styl a environmentální faktory mohou výrazně ovlivnit, jak se naše kosti budou v průběhu života měnit. S přibývajícím věkem kosti přirozeně ztrácejí na hustotě, což může vést k řídnutí kostí a zvýšení rizika zlomenin.

Genetika

Pokud máte v rodině někoho, kdo jí trpí/trpěl, i vy toto onemocnění kostí můžete zdědit.

Výživa kostí (vitamíny a minerály)

• Vápník je základní složkou kostí a jeho dostatečný příjem je nezbytný pro udržení jejich pevnosti a hustoty.
• Vitamin D je klíčový pro vstřebávání vápníku ve střevech.
• Minerály jako hořčík a fosfor, spolu s vitamíny K a C, také přispívají ke zdravým kostem tím, že podporují kostní metabolismus a tvorbu kolagenu.

Fyzická aktivita

Pravidelný pohyb, zejména cvičení se zátěží či vzpírání zlepšuje kostní hustotu a pevnost kostí.

Hormonální hladiny

U žen, pokles hladiny estrogenu po menopauze může vést k rychlému úbytku kostní hmoty. U mužů může snížená hladina testosteronu také přispívat k řídnutí kostí.

Věk

S přibývajícím věkem dochází přirozeně k úbytku kostní hmoty, což zvyšuje riziko osteoporózy a zlomenin. Zejména po 30 roce věku.

Životní styl

Kouření a nadměrné užívání alkoholu, strava s vysokým obsahem sodíku nebo kofeinu.

Zdravotní stav

Některé zdravotní problémy a onemocnění, jako například štítná žláza, cukrovka nebo zánětlivá onemocnění, mohou negativně ovlivnit zdraví kostí.

Léky

Jako například kortikosteroidy, mohou urychlit úbytek kostní hmoty, zvláště pokud se užívají dlouhodobě. Je důležité diskutovat se svým lékařem o možnostech ochrany kostí, pokud užíváte takové léky.

Které minerály a vitamíny jsou pro kosti nejdůležitější?

Pro zdraví kostí je klíčové několik minerálů a vitamínů. Vápník je nejznámější, neboť je hlavním stavebním materiálem kostí. Vitamin D je potřebný k absorpci vápníku z potravy. Hořčík a fosfor jsou také důležité pro tvorbu a údržbu kostí. Kolagen na kosti pomáhá udržovat pružnost a odolnost kostí.

Minerální látky

• Vápník na kosti je klíčovou složkou kostní tkáně a je nezbytný pro udržení pevnosti a hustoty kostí.
• Fosfor tvoří spolu s vápníkem hlavní složku minerální struktury kostí, která poskytuje kostem tvrdost.
• Hořčík je důležitý pro správnou mineralizaci kostí a pomáhá při metabolismu vápníku a vitamínu D.
• Draslík pomáhá neutralizovat kyseliny v těle, které mohou odbourávat kostní hmotu.

Vitamíny

• Vitamin D je nezbytný pro správné vstřebávání vápníku ve střevech, čímž zajišťuje, že dostatečné množství vápníku se dostane do kostí. Nedostatek vitamínu D může vést k měknutí kostí (osteomalacie) nebo kosteopenii.
• Vitamin K2 je důležitý pro produkci proteinů potřebných pro zdraví kostí, jako je osteokalcin, který váže vápník v kostní tkáni.
• Vitamin C je nezbytný pro tvorbu kolagenu, který je hlavní bílkovinou v kostech a podporuje jejich strukturální integritu.
• Vitamíny B6 a B12 tyto vitamíny pomáhají při regulaci homocysteinu, aminokyseliny, jejíž vysoké hladiny mohou zvyšovat riziko osteoporózy.
• Vitamin A je důležitý pro růst kostí a jejich obnovu, avšak nadměrné množství může mít negativní vliv na hustotu kostí, proto je potřebná vyvážená hladina.

Jaké jsou běžné nemoci kostí?

Bolesti kostí a kloubů mohou být projevem vážnějších zdravotních problémů a neměly by se ignorovat. Mezi častá onemocnění kostí patří osteoporóza (řídnutí kostí), osteomalacie (měknutí kostí), zánět kosti (osteomyelitida), a nezhoubné nádory kostí. Tato onemocnění mohou vést k bolesti kostí, zvýšenému riziku zlomenin a jiným závažným komplikacím. Možná jste již slyšeli výraz "nachlazené kosti" je to lidový výraz, který se často používá k popisu pocitu nepříjemné bolesti nebo ztuhlosti v kostech a kloubech, zejména při chladném počasí.

Nemoci kostí mohou ovlivnit pevnost, strukturu a funkci kostí, což vede k různým zdravotním problémům. Zde jsou některé z nejčastějších onemocnění kostí:

Osteoporóza

Je onemocnění, při kterém dochází ke snižování hustoty kostní hmoty, čímž se kosti stávají křehkými a náchylnými ke zlomeninám. Nejčastěji postihuje starší lidi, zejména ženy po menopauze.

Příznaky: Onemocnění často probíhá bez příznaků, dokud nedojde ke zlomenině, která může být i při minimálním úrazu.

Osteoporózou trpí 8 % populace a je považována za epidemickou civilizační chorobu.

Osteoartróza

Známá také jako degenerativní choroba kloubů, způsobuje opotřebování chrupavky v kloubech, což vede k bolesti a ztuhlosti. Přestože primárně postihuje klouby, může také ovlivnit sousední kosti.

Příznaky: Bolest kloubů, omezená pohyblivost, ztuhlost, pukání kloubů.

Rakovina kostí

Může být primární (začíná v kostech) nebo sekundární (šíří se do kostí z jiných částí těla). Nezhoubné nádory kostí jsou méně závažné, ale mohou způsobovat bolesti a deformity. Hojení kostí musí být podpořeno správnou léčbou.

Příznaky: Bolest kostí, otok v postižené oblasti, patologické zlomeniny.

Co je to řídnutí kostí?

Řídnutí kostí, známé také jako osteoporóza, je onemocnění, při kterém se kosti stávají křehkými a náchylnými ke zlomeninám i při malých úrazech nebo pádech.

Jak probíhá řídnutí kostí?

Kosti se v průběhu života neustále obnovují, přičemž stará kostní tkáň je nahrazována novou. Tento proces dosahuje svého vrcholu v mládí, obvykle kolem 20. až 30. roku života, kdy kosti dosahují maximální hustoty.

Po tomto období se proces obnovy zpomaluje a začíná převládat odbourávání kostní hmoty nad její tvorbou. Výsledkem je postupné řídnutí kostí, které je normálně součástí stárnutí, ale u některých lidí tento proces probíhá rychleji, což vede k osteoporóze.

Mezi nejčastější zlomeniny při osteoporóze patří zlomeniny zápěstí, kyčle a páteře.

Kdo je ohrožen řídnutím kostí?

Osteoporóza může postihnout kohokoli, ale nejčastěji se vyskytuje u žen po menopauze, kdy pokles estrogenu vede ke zrychlenému úbytku kostní hmoty. Ohroženi jsou také starší muži, lidé s rodinnou anamnézou onemocnění a jiní. Zde jsou hlavní rizikové skupiny:

• Ženy po menopauze
• Starší lidé
• Jedinci s rodinnou anamnézou osteoporózy
• Lidé s nedostatečným příjmem vápníku a vitamínu D
• Lidé s nízkou tělesnou hmotností nebo malou postavou
• Osoby s chronickými onemocněními
• Uživatelé určitých léků
• Kuřáci a osoby s nadměrným příjmem alkoholu
• Osoby s nízkou úrovní fyzické aktivity

Na Slovensku trpí osteoporózou přibližně 400 tisíc lidí. Z toho je více než 85% žen (podle Národního centra zdravotnických informací).

Jak lze nemocem kostí předcházet?

Prevence onemocnění kostí začíná již v dětství. Je důležité zajistit dostatečný příjem vápníku na kosti a vitamínu D. Zde jsou hlavní kroky a doporučení k prevenci onemocnění kostí:

Zdravá strava

• Dostatečný příjem vápníku, neboť je nezbytný pro zdravé kosti.
• Vitamin D – pomáhá vstřebávat vápník. Získávejte ho ze slunečního světla, mastných ryb. Vyvážená strava – kromě vápníku a vitamínu D jsou pro zdraví kostí důležité i další živiny, jako jsou vitamín K, vitamín C, hořčík a fosfor.

Pravidelná fyzická aktivita

• Cvičení se zátěží
• Silové tréninky
• Flexibilita a rovnováha (jóga nebo pilates).

Zdravé životní návyky

• Vyhýbání se kouření
• Omezte alkohol

Monitorování zdraví kostí

• Pravidelná vyšetření a lékařské prohlídky
• Včasná diagnostika

Užívání doplňků výživy

• Vápníkové a vitamínové doplňky

Co pomůže posílit kosti?

K posílení kostí jsou důležité správné léky na řídnutí kostí. Vitamíny na kosti a klouby jako například vitamín K, a kolagen na kosti také hrají důležitou roli. Je vhodné pravidelně absolvovat vyšetření kostí, zejména patříte-li do rizikové skupiny, abyste včas identifikovali případné problémy. Pokud vám lékař předepsal léky na kosti, berte je. Určitě je potřebujete.

Zdraví kostí je zásadní pro udržení kvality života. S přibývajícím věkem a změnami v těle se může objevit bolest kostí, pukání kostí nebo také nachlazení kostí, proto je důležité starat se o své kosti od útlého věku. Správná strava, cvičení, omezení špatných návyků (cigaret, alkoholu), správné vitamíny na kosti a včasná léčba jsou klíčem k tomu, abychom se vyhnuli závažným onemocněním kostí a užili si plnohodnotný život bez omezení a v jakémkoli věku.