Spánek je pro nás jednou ze základních fyziologických potřeb. Je důležitý pro správnou regeneraci organismu a je to způsob jak si tělo obnovuje a doplňuje energii. Během spánku dochází k regeneraci svalů, mozku, nervové, pohybové a trávicí soustavy.
Během spánku klesá tepová frekvence srdce, látková výměna, krevní tlak, zpomaluje se dýchání a přesto se organismus zbavuje zplodin a připravuje se na nové povinnosti a úkoly, které nás čekají. Pro to všechno, je spánek nezbytný a příjemný.
Většina lidí potřebuje 7-9 hodin spánku denně (v období dětství více). Bohužel v dnešní době má mnoho lidí problémy se spánkem a to tak s usínáním, jakož i s kvalitou spánku.
„Nespavost ve většině případů může být způsobena psychickými příčinami jako stres, příliš rychlý životní styl, obavy, strach, úzkosti, napětí, nervozita, propracovanost či deprese.“
Kromě psychických příčin má samozřejmě na kvalitu spánku a usínání vliv i fyziologie. V tomto případě jde buď o přirozené faktory, které člověk neovlivní (například věk), ale io některé chorobné stavy, při kterých dochází až k narušování nejen noční regenerace, ale celkově i biorytmu.
Nejčastěji faktory narušené kvality spánku jsou věk, nemoci kardiovaskulárního systému, zažívací problémy, hormonální poruchy nebo různé alergie.
Kromě toho za nespavost mohou i některé jiné příčiny, které jsou většinou externího charakteru a které narušují kvalitní spánek. Mezi ně patří nejčastěji těhotenství, užívání některých druhů léků, pití kávy a kofeinové nápoje či kouření.
Kdo je zodpovědný za to, zda náš organismus ví, kdy má jít spát?
Největší význam na dobrý, kvalitní a zdravý spánek má právě melatonin. Melatonin je hormon, který v těle člověka produkuje epifýza. Je to hormon vyráběn z aminokyseliny tryptofanu a je vylučován právě z mozku.
Epifýza je malá žláza umístěna hluboko v mozku, která má na starosti udržování pravidelného životního rytmu a zejména střídání stavu bdění a stavu spánku. Její činnost je ovlivněna délkou a intenzitou světla. Jeden ze známějších meziproduktů procesu tvorby melatoninu je také serotonin, tzv. hormon dobré nálady. Melatonin se tvoří až 10krát více v noci než přes den.
