Jaké jsou nejčastější příčiny civilizačních onemocnění srdečně-cévního systému a jak s nimi bojovat?
Jaké jsou nejčastější příčiny civilizačních onemocnění srdečně-cévního systému a jak s nimi bojovat?

Jaké jsou nejčastější příčiny civilizačních onemocnění srdečně-cévního systému a jak s nimi bojovat?

Jaké jsou nejčastější příčiny civilizačních onemocnění srdečně-cévního systému a jak s nimi bojovat?

Srdce, motor našeho těla a síť cév, které jej napájejí, jsou křehkou soustavou, která musí čelit každodenním náporům stresu, nezdravého stravování a hektického tempa dnešní doby. Civilizační onemocnění kardiovaskulárního systému pod hladinou každodenního života nenápadně číhají a zasáhnou, když to nejméně čekáme. V článku se dočtete, co můžete změnit, abyste dali svému srdci šanci žít déle a jak srdečně-cévním onemocněním předcházet.

Obsah

Co jsou kardiovaskulární onemocnění?

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou onemocnění, která postihují srdce a cévy. Jedná se o širokou škálu zdravotních problémů ovlivňujících kardiovaskulární systém, přičemž řada z těchto onemocnění jsou spojena s ucpáváním nebo zužováním cév, což může vést k srdečnímu infarktu, cévní mozkové příhodě nebo jiným závažným stavům. Tato onemocnění patří k nejčastějším příčinám úmrtnosti ve světě a často jsou označována za civilizační onemocnění, neboť jejich výskyt stoupá s moderním, stresujícím a nezdravým životním stylem.

Jaká nejčastější kardiovaskulární onemocnění známe?

Srdečně-cévní choroby dokážou vzbudit obavy u mnoha z nás, a ne bezdůvodně. Každý rok jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě, přičemž zasahují stále širší věkovou skupinu. Tato kardiovaskulární onemocnění často vznikají v důsledku rizikových faktorů, jako jsou nezdravá strava, sedavý způsob života, stres, kouření a genetické predispozice. Mezi nejčastější srdečně-cévní onemocnění patří:

Koronární choroba srdeční (KCHS)

  • Je jedním z nejběžnějších kardiovaskulárních onemocnění a vzniká zúžením koronárních arterií, které zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami.
  • K tomuto zúžení dochází postupným hromaděním aterosklerotických plaků na stěnách cév, které obsahují cholesterol, tuky a jiné látky.
  • V důsledku zúžení cév klesá průtok krve do srdce, což může vést k ischemické chorobě srdeční a angině pectoris (bolesti na hrudi).
  • V pokročilých stádiích může toto zúžení způsobit úplné ucpání cévy, což vyústí v infarkt myokardu, při kterém dochází k odumření srdeční tkáně.

Vysoký krevní tlak (hypertenze)

Hypertenze je chronický stav charakterizovaný zvýšeným krevním tlakem v tepnách, který dlouhodobě zatěžuje srdce i cévy. Hodnota krevního tlaku je určena množstvím krve, kterou srdce pumpuje, a odporem, kterému krev čelí v cévách.

Vysoký krevní tlak může poškodit endotel (vnitřní výstelku cév) a podporuje ukládání aterosklerotických plaků, což zvyšuje riziko vzniku koronární choroby srdeční a cévní mozkové příhody. Hypertenze je často označována jako „tichý zabiják“, protože nemusí mít žádné viditelné příznaky, dokud se neobjeví vážné komplikace.

Cévní mozková příhoda (CMP)

Nebo mrtvice, nastává při náhlé obstrukci nebo prasknutí cévy v mozku. Existují dva hlavní typy CMP:

  • Ischemická (v důsledku blokády přívodu krve) je nejčastější a vzniká při ucpání tepny, která zásobuje mozek, což vede k odumírání mozkové tkáně kvůli nedostatku kyslíku.
  • Hemoragická (způsobená prasknutím cévy), vzniká, když krevní céva v mozku praskne a dochází k nitrolebnímu krvácení. Obě formy mohou mít trvalé následky, jako jsou poruchy řeči, paměti, pohybová omezení nebo jiné neurologické deficity.

Srdeční selhání

Jedná se o komplexní stav, při kterém srdce nedokáže efektivně pumpovat dostatečné množství krve do těla. Může být způsobeno různými faktory, včetně koronární choroby srdeční, hypertenze nebo poškození srdečního svalu. Existuje:

  • Levostranné srdeční selhání – při levostranném selhání dochází k hromadění krve v plicích, což vede k dušnosti a únavě.
  • Pravostranné srdeční selhání způsobuje otoky v dolních končetinách, protože krev se hromadí v žilách. Srdeční selhání vyžaduje intenzivní a komplexní léčbu, včetně diuretik, ACE inhibitorů a beta-blokátorů.

Arytmie srdce

Jsou poruchy elektrického systému srdce, které způsobují nepravidelnosti v srdečním rytmu. Normální srdce bije pravidelně, ale při arytmii může být rytmus zrychlený (tachykardie), zpomalený (bradykardie) nebo nepravidelný (například fibrilace síní).

Arytmie mohou být mírné a asymptomatické, ale některé typy, jako je komorová fibrilace, mohou být život ohrožující a vyžadují okamžitou léčbu. Fibrilace síní je nejčastější formou arytmie a je spojena se zvýšeným rizikem vzniku cévní mozkové příhody, protože nepravidelnosti v průtoku krve mohou podporovat vznik krevní sraženiny.

Tato kardiovaskulární onemocnění mají závažné důsledky a často jsou chronická, ale řada z nich je léčitelná a jejich riziko lze snížit preventivními opatřeními a prohlídkami u lékaře.

Jaké jsou příčiny vzniku srdečně-cévních onemocnění?

Hlavní příčiny kardiovaskulárních onemocnění souvisí s moderním způsobem života, který klade vysoké nároky na srdečně-cévní systém. Věčně nestíháme, někam se honíme, stresujeme, emočně se vyčerpáváme a pak se divíme. Mezi nejčastější příčiny patří:

  • Ateroskleróza

Je to proces, při kterém se na stěnách arterií hromadí tuky, cholesterol a jiné látky, což vede ke zúžení cév. Tento proces je nejčastější příčinou srdečně-cévních onemocnění, jako jsou koronární choroba srdeční a cévní mozková příhoda.

  • Dlouhodobý vysoký krevní tlak (hypertenze)

Zvyšuje zatížení srdce a cév, což může vést k jejich poškození a rozvoji aterosklerózy. Hypertenze je významným rizikovým faktorem pro infarkt myokardu a cévní mozkové příhody.

  • Cukrovka

Zvyšuje riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, protože vysoké hladiny cukru v krvi mohou poškodit cévy a nervy, které regulují srdce. Diabetici mají vyšší pravděpodobnost vzniku aterosklerózy.

  • Kouření

Poškozuje cévy, zvyšuje krevní tlak a snižuje hladinu „dobrého“ cholesterolu (HDL). Toxiny v cigaretách také přispívají k ateroskleróze a zvyšují riziko infarktu a mozkové příhody.

  • Nedostatek fyzické aktivity

Sedavý způsob života je spojen se zvýšeným rizikem obezity, vysokého krevního tlaku, cukrovky a dalších faktorů, které přispívají k srdečně-cévním onemocněním. Pravidelná fyzická aktivita pomáhá udržovat zdravou hmotnost a zlepšuje kardiovaskulární zdraví.

  • Špatná strava

Strava bohatá na nasycené tuky, trans-tuky, cukry a sůl přispívá ke vzniku obezity, hypertenze a aterosklerózy. Naopak strava bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty a zdravé tuky může snižovat riziko.

  • Obezita

Nadváha a obezita jsou silnými rizikovými faktory pro srdečně-cévní onemocnění. Obezita zvyšuje pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku či cukrovky.

  • Psychologické faktory

Stres, úzkost a deprese mohou zvyšovat riziko srdečně-cévních onemocnění. Tyto faktory mohou vést k nezdravému životnímu stylu, jako je přejídání, nedostatek pohybu a kouření.

  • Genetická predispozice

Rodinná anamnéza srdečně-cévních onemocnění může zvýšit riziko vzniku těchto onemocnění. Některé genetické faktory mohou ovlivnit hladinu cholesterolu, krevní tlak a metabolismus.

  • Věk a pohlaví

S věkem se zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Muži jsou obecně vystaveni vyššímu riziku v mladším věku, zatímco ženy mají po menopauze zvýšené riziko, pravděpodobně v důsledku poklesu estrogenů.

Jaké jsou projevy kardiovaskulárních onemocnění?

Projevy kardiovaskulárních onemocnění se mohou lišit v závislosti na typu onemocnění, ale mnohé z nich mají společné symptomy. Zde jsou některé z nejběžnějších projevů, na které byste si měli dát pozor:

  • Bolest na hrudi (angina pectoris), která se obvykle objevuje při fyzické námaze. Může se projevovat jako tlak, pálení nebo bolest v oblasti hrudníku, která může vyzařovat do ramen, krku, zad nebo čelisti.
  • Dušnost je častý projev srdečního selhání, kdy srdce není schopno efektivně pumpovat krev, což vede k zadržování tekutin v plicích.
  • Únava a slabost i v klidu, i při běžných aktivitách.
  • Pocit bušení srdce nebo nepravidelný srdeční rytmus (arytmie). Pocit „vynechaných“ úderů nebo jiné nepravidelnosti v srdečním rytmu.
  • Otoky nohou a kotníků v důsledku srdečního selhání.
  • Závratě, točení hlavy nebo mdloby jako důsledek nedostatečného prokrvení mozku. Zejména se to stává při náhlém vstávání nebo po fyzické námaze.
  • Příznaky cévní mozkové příhody, jako jsou slabost nebo ochrnutí jedné strany těla, problémy s řečí, rozmazané vidění a potíže s chůzí. Tyto příznaky vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.
  • Změny v krevním tlaku - jeho trvalé zvýšení nebo kolísání, což může být indikátorem kardiovaskulárního problému.

Kdo patří mezi nejvíce ohrožené rizikové skupiny srdečně-cévních onemocnění?

Kardiovaskulární onemocnění jsou častá zejména u lidí nad 50 let, ale postihují stále mladší věkové skupiny. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je na celém světě více než 17 milionů úmrtí ročně způsobeno srdečně-cévními onemocněními. Muži jsou jimi postiženi častěji, zejména ti, kteří žijí ve městech a mají sedavý způsob života.

Jak s onemocněním srdce a cév bojovat?

Boj s onemocněními srdce a cév vyžaduje kombinaci zdravotních opatření, životního stylu a někdy i medikamentózní léčby. Léčba kardiovaskulárních onemocnění závisí na typu a závažnosti onemocnění. Zde jsou možné účinné způsoby, jak udržovat zdravé srdce a cévy:

  • Změna životního stylu – pravidelné cvičení, úprava stravy, omezení kouření a alkoholu, kvalitní spánek, prevence prostřednictvím doplňků na podporu srdce a cév.

    Ve vážnějších případech:

    • Medikamentózní léčba - léky na snižování krevního tlaku, zlepšení průtoku krve nebo regulaci srdečního rytmu.
    • Chirurgické zákroky, jako bypass nebo angioplastika, při závažném zúžení cév.
    • Rehabilitace srdce, kde pacienti trénují, aby si postupně obnovili kondici s podporou odborníků.

    Jak kardiovaskulárním onemocněním předcházet?

    Prevence a tedy předcházení kardiovaskulárním onemocněním jsou založeny na zdravém životním stylu, pravidelných kontrolách a zodpovědném přístupu k vlastnímu zdraví, čímž lze výrazně snížit riziko a prodloužit kvalitní život.

    • Zdravá strava bohatá na vlákninu, zeleninu, ovoce, celozrnné produkty, zdravé tuky a nízký obsah soli a cukru.
    • Pravidelná fyzická aktivita – minimálně 150 minut mírně intenzivní aktivity týdně, jako je chůze, plavání či jízda na kole.
    • Omezení kouření a alkoholu, které zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
    • Kontrola stresu a dostatek spánku – stresový hormon kortizol zvyšuje krevní tlak, proto je důležité umět relaxovat. Pravidelný, kvalitní spánek hraje také významnou roli.
    • Pravidelná kontrola krevního tlaku a hladiny cholesterolu – měření těchto parametrů pomáhá odhalit riziko kardiovaskulárních onemocnění již v počátečních stádiích.
    • Včasná diagnostika a odhalení možných příčin vašich obtíží.
    • Užívání výživových doplňků na podporu zdraví srdce a cév – zejména:

    Venadom - unikátní výživa cév, pokud vás trápí například: křečové žíly, onemocnění žilních chlopní, otoky nohou nebo problémy se žilním oběhem, vaše cévy ztrácejí pružnost, máte vysoký krevní tlak, pokud trpíte nadváhou, jste kuřák, máte cukrovku a mnoho jiných onemocnění.

    Omega-3 mastné kyseliny - snižují zánět a riziko infarktu, běžně se nacházejí v rybích olejích. Omega-3 mají příznivý vliv na snížení hustoty krve – brání shlukování krevních destiček vedoucích k mozkové mrtvici.

    Nattokinase Plus – pro komplexní péči o váš cévní systém a kardiovaskulární zdraví. Obsahuje proteolytický enzym nattokinázu, která dokáže štěpit fibrin (nadměrné množství fibrinu zapříčiňuje zahušťování krve a způsobuje vznik krevních sraženin).

    Výživa srdce a cév by měla být vaší prioritou. Srdce máte jen jedno. Nebojte se sáhnout po výživových doplňcích pro podporu srdce a cév, které vám mohou pomoci vrátit váš kardiovaskulární systém do formy.