Obsah
Jak funguje paměť?
Funkce paměti spočívá v komplexním procesu kognitivní schopnosti mozku, který zahrnuje kódování, ukládání a vyřizování. Tak nazýváme fáze paměti, které charakterizují funkci paměti a mají své neurobiologické základy.
- Kódování - je to proces, který transformuje senzorické informace do formy kódu, který se ukládá v mozku. Toto kódování je buď neúmyslné (automatické) nebo úmyslné, přičemž zahrnuje zpracování informací jako jsou vizuální, auditivní, sémantické nebo motorické. Následně se smyslové vnímání zpracovává a přeměňuje na nervové impulsy a ty se již přemístí do různých oblastí mozku.
- Ukládání - je následujícím procesem, který má za úkol po předchozím zakódování uložit informace do různých oblastí mozku. Zakódované informace se ukládají buď do krátkodobé nebo do dlouhodobé paměti.
- Vyřizování - tento proces umožňuje přístup k uloženým informacím. Ty si během našeho fungování vyřizujeme, co může být (vědomé jako ve formě vzpomínek), nebo automatické (jako při naučených dovednostech). Také závisí na efektivitě a kvalitě předchozího kódování a ukládání informací ale i na kontextu, ve kterém se vyřizují.
Jaké jsou typy paměti?
Paměť lze rozdělit do mnoha odvětví a pododvětví. Záleží na povaze informace, časovém trvání a způsobu zpracování a uchování nabyté informace. Zde jsou typy paměti:
Senzorická paměť
Je první fází zpracování informací, která zachycuje krátkodobé vzpomínky na právě zažité smyslové podněty, jako jsou pohledy, zvuky a doteky. Trvá jen několik milisekund až vteřin, jen po dobu, kdy informaci vnímáme. Je rozdělena podle smyslových modalit na:
- Ikonická paměť – krátká vzpomínka na to, co jsme právě viděli, tedy zpracovává vizuální podněty. Do této oblasti se dá zařadit i eidetická paměť, která uchovává velmi detailní a jasné obrazy na několik vteřin až minut po jejich vystavení, čímž překonává běžnou ikonickou paměť. Sem by se také mohla zařadit i vizuální paměť, která si také uchovává a vyřizuje vizuální informace, ale zároveň může spadat do dlouhodobé paměti, kde si po dlouhou dobu pamatujeme vizuální obrazy.
- Echoická paměť - zpracovává a uchovává zvukové podněty po dobu několika sekund. Tedy to, co jsme právě slyšeli.
- Haptická paměť - zpracovává a uchovává informace o dotyku a tělesných pocitech, přičemž trvá jen několik sekund.
Smyslové vzpomínky se samozřejmě dají zachovat i dlouhodobě. Vizuální-prostorová, sluchová paměť, čichová paměť a hmatová paměť jsou termíny pro uložené smyslové dojmy zvuků, pachů a kožních vjemů.
Krátkodobá paměť
Uchovává informace na krátký časový interval, obvykle na několik sekund až minut. Slouží jako přechodný krok, kde jsou informace buď ztraceny a zapomenuty, nebo přecházejí do dlouhodobé paměti.
Pracovní paměť
Pracovní paměť lze odlišit od krátkodobé paměti tím, že specificky zahrnuje dočasné ukládání informací, se kterými se mentálně manipuluje. To je nezbytné pro provádění kognitivních úkolů, jako řešení problémů, učení nebo rozhodování. Například předchozí slova ve větě, kterou čteme jsou uchována v paměti, aby se dala v daném momentu použít.
- Fonologická smyčka - zpracovává a uchovává jazykové a auditivní informace.
- Vizuálně-prostorový náčrt - uchovává a manipuluje s vizuálními a prostorovými informacemi. Sem také lze zařadit vizuální paměť.
- Centrální výkonná jednotka - v rámci pracovní aktivity usměrňuje a řídí aktivity.
Dlouhodobá paměť
Uchovává informace na dlouhé časové období, od několika hodin až po celý život. To zahrnuje určité synaptické změny, přičemž dochází k posilování nebo oslabování synaptických spojení mezi neurony, (synaptická plasticita). Na rozdíl od krátkodobé paměti má prakticky neomezenou kapacitu. Dlouhodobá paměť se dále dělí na:
- Explicitní paměť (vědomá) - zahrnuje vědomé vzpomínky, které dlouhodobá paměť vědomě ukládá a následně si tyto vzpomínky vybavujeme. Dělí se na:
Epizodická paměť - uchovává osobní zážitky a události, včetně jejich časového a prostorového kontextu. Například vzpomínky na narozeniny nebo výlet.
Sémantická paměť - uchovává obecná fakta a znalosti. Například jaký je v současnosti rok, význam slangového výrazu nebo hlavní město cizí země.
- Implicitní paměť (nevědomá) - zahrnuje nevědomé vzpomínky, které se projevují prostřednictvím naučených dovedností a návyků. Například text oblíbené písně nebo schopnost řídit kolo. Dělí se na:
Procedurální paměť - uchovává motorické dovednosti a naučené činnosti. Například schopnost řídit kolo, schopnost hrát na kytaře.
Priming - uchovává předchozí zkušenost s podnětem ovlivňuje reakce na podobné podněty v budoucnosti.
Kondicionování - proces učení se asociací mezi podněty a reakcemi, například asociace určitého zvuku s konkrétní akcí.
Selektivní paměť je schopnost zaměřovat se na určité informace a ignorovat ostatní. Tento proces se odehrává v různých fázích paměťového systému, přičemž mozek upřednostňuje uchovávání důležitých a relevantních informací. Patří do dlouhodobé i krátkodobé paměti podle kontextu.
Flash paměť je specifický typ paměti, která uchovává živé a detailní vzpomínky na emocionálně silné a významné události, např. vzpomínky na důležité historické okamžiky. Tyto vzpomínky jsou často uloženy velmi přesně a mohou přetrvávat dlouhodobě.
Rozdíl mezi eidetickou a fotografickou pamětí je ten, že:
- Eidetická paměť poskytuje téměř přesný mentální záběr události. I když je primárně vizuální, může zahrnovat další smyslové aspekty související s obrazem.
- Fotografická paměť označuje schopnost vybavit si rozsáhlé detaily bez zřetelné vizualizace spojené s eidetickou pamětí a zařadit ji můžeme do dlouhodobé paměti.
Které faktory mají na paměť negativní vliv?
Paměť jako komplexní proces může negativně ovlivnit několik faktorů. Kvůli kterým často dochází k její neschopnosti nebo zhoršení ukládat, uchovávat a vybavovat si informace.
- Stárnutí
- Psychické poruchy
- Úrazy hlavy a neurologické poškození
- Genetika
- Spánkový deficit
- Nadměrný stres a úzkost
- Nezdravá strava a dehydratace
- Užívání škodlivých látek a léků
- Nedostatek fyzické aktivity
- Znečištění prostředí a vdechování toxinů.
Jaké jsou běžné poruchy paměti?
Je normální občas něco zapomenout, ale netřeba však ignorovat varovné signály, že možná jde o skutečnou poruchu, která umí velmi znepříjemnit běžné fungování. Poruchy paměti mohou být spojeny s občasnými výpadky paměti nebo v horším případě permanentními. V takových případech je třeba vyhledat odbornou pomoc. Problémy s pamětí se většinou spojují se stářím, ale můžete mít problémy s pamětí i v mladém věku, které také není třeba podceňovat. Zde jsou některé z nejběžnějších poruch paměti:
Amnézie
Je ztráta paměti, která je obvykle dočasná, ale někdy může být trvalá.
- Anterográdní amnézie - neschopnost vytvářet nové vzpomínky po určité době.
- Retrográdní amnézie - ztráta paměti na události, které se staly před určitým časem. Vzpomínky na události před traumatem nebo onemocněním mohou být buď zcela nebo částečně ztraceny.
- Globální amnézie - kombinace anterográdní a retrográdní amnézie. Jedinec zároveň může dočasně ztratit schopnost vytvářet nové vzpomínky, ale také vybavovat si starší vzpomínky.
Alzheimerova choroba
Neurodegenerativní onemocnění, které způsobuje postupné zhoršování paměti, myšlení a schopnosti provádět každodenní činnosti. Začíná obvykle ztrátou krátkodobé paměti a postupuje ke zhoršení dlouhodobé paměti a jiných kognitivních funkcí.
Demence
Je skupina symptomů spojených s poklesem kognitivních funkcí, včetně paměti, myšlení, komunikačních schopností a chování.
Huntingtonova nemoc
Genetická neurodegenerativní porucha, která způsobuje poškození mozku, čímž přispívá k poruchám paměti, pohybovým problémům a změnám v chování a myšlení. Může vést k demenci.
Deprese
Osoby trpící depresí často zažívají „mentální mlhu,“ která způsobuje problémy s koncentrací, vybavováním si informací a rozhodováním. Jsou ovlivněny kognitivní funkce.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Psychická porucha, která vzniká po traumatickém zážitku. Vzpomínky na trauma mohou být v mysli často znovu přežívány a spojeny s intenzivním emocionálním utrpením. Paměť může být narušena, včetně problémů s vybavováním si událostí nebo jejich fragmentů.
Traumatické poranění mozku
V následku poranění hlavy a poškození určité části mozku může vést k dočasné nebo trvalé ztrátě paměti.
Co můžou signalizovat problémy s pamětí?
Prvotní příznaky problémů s pamětí mohou zpočátku vypadat velmi nenápadně, avšak mohou signalizovat začínající změny v mozkových funkcích. Tyto symptomy se mohou vyskytnout v různých formách a stupních.
- Zapomínání nedávných událostí
- Ztrácení věcí
- Zapomínání na důležitá data a události
- Problém s hledáním slov
- Dezorientace v čase a prostoru
- Neschopnost multitaskingu
- Zapomínání dříve běžně pamatované události
- Opakované otázky nebo příběhy
- Potíže s vykonáváním každodenních úkolů
- Sociální a emocionální změna
- Potíže s rozhodováním a řešením problémů.
Jak dosáhnout zlepšení paměti?
Jak zlepšit paměť? Sice se může paměť věkem zhoršovat, ale my si ji můžeme hravě zlepšit různými cvičeními a vytrénovat si tak aspekty kognitivních funkcí. Pojďme si ukázat, co je dobré na paměť.
Hry pro lepší paměť
- Hry na logiku a myšlení - podpořte své logické myšlení a krátkodobou paměť hrami jako sudoku, které zároveň zlepšují paměť.
- Hry pro vizualizaci a zapamatování - zkuste si zahrát s rodinou nebo přáteli hry na vizuální paměť jako například pexeso.
- Hry na strategické myšlení - určitě za pokus stojí i hry na strategii, které podporují strategické myšlení a plánování a tím zlepšení paměti, jako například šachy.
Techniky vizualizace
- Paměťové paláce - určitě se vám někdy stalo, že jste šli do místnosti s cílem z ní něco vzít, ale během cesty tam jste zapomněli, co jste vlastně chtěli. Na toto dobře pomáhá se v mysli vizuálně přemístit na místo, kde jste si to ještě pamatovali a vzpomínka se vám najednou vynoří.
Cvičení na asociace
- Přiřazování - přiřaďte si nově nabytou informaci k nějakému vizuálnímu obrazu, zvuku či vůni. Vytváříte si tak asociace mezi novými a známými pojmy.
- Rýmování - vyzkoušejte si fráze rýmovat, například při učení velkého množství obsahu zkuste vytvářet hravé zkratky, rýmovat i dokonce si věty zpívat a pamatovat foneticky.
Opakování a „spaced repetition“
- Opakování - při učení se nových informací je pravidelně opakujte. To pomáhá informace přesouvat z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Například si přečtěte text, zkuste ho zopakovat z paměti, udělejte si přestávku a pak se k němu znovu vraťte a opakujte, abyste předešli „vyhoření“.
- Spaced repetition - rozdělte si opakování informací na delší časové intervaly. Například zopakujte si novou informaci po hodině, poté po dni, po týdnu atd. Tato technika podporuje dlouhodobé zapamatování.
Cvičení paměti ve formě zapojování více smyslů
- Čtení nahlas - vždy je lepší si číst nahlas než jen v duchu, neboť tehdy aktivujete současně zrakovou i sluchovou paměť, což zvyšuje šanci k zapamatování.
- Kreslení a psaní - při učení a psaní poznámek ve škole si informace roztřiďte podle důležitosti a přiřaďte ke každé specifickou barvu. Tehdy si informaci zapamatujete díky barvě, kterou je vyznačena. K zapamatování napomáhá i samotné psaní rukou.
- Počítání - zkuste řešit jednoduché matematické úkoly bez použití kalkulačky, tím zatížíte mozek a také posílíte paměť.
Jak trénovat paměť a učit se nové věci
- Trénování paměti - zlepšení paměti můžete nabýt i formou tréninku paměti, buď ve formě zdokonalování se v něčem, jako například trénování na hudebním nástroji. Nebo ve formě zkoušení zapamatování si něčeho nepotřebného, ale praktického. Například si zapamatujte nákupní seznam, bez pomůcek.
- Učení se nových věcí - také paměť podpoříte i učením se něčeho nového, jako například učení se cizího jazyka. Paměť tehdy překvapíte a skvěle posílíte.
Sociální interakce
- Rozhovory – V diskusích mezi přáteli či rodinou zapojujete i mluvení i poslech a to podporuje schopnost vybavit si informace z paměti.
Jak účinně podpořit paměť?
Podpora paměti je klíčová pro udržení optimální kognitivní funkce v každém věku. Kromě zdravé stravy, pravidelného cvičení, mentálních cvičení a kvalitního spánku, můžete výrazně zlepšit svou schopnost zapamatovat si informace prostřednictvím doplňků stravy.
Ginkgo biloba
Ginko je na paměť prospěšné díky zlepšení průtoku krve do mozku, čímž zvyšuje přísun kyslíku a živin do nervových buněk. To podporuje kognitivní funkce, kam patří i paměť.
Vitamíny na paměť
Vitamíny B6, B9 (kyselina listová) a B12 - tyto vitamíny jsou důležité pro správnou funkci nervového systému a syntézu neurotransmiterů, čímž také podporují kognitivní funkce a paměť.
Vitamin E – tento antioxidant chrání mozkové buňky před oxidačním stresem, což je klíčové pro udržení dobré paměti a prevenci neurodegenerativních onemocnění.
Lecitin obsahuje fosfatidylcholin, který je klíčový pro tvorbu acetylcholinu, tedy neurotransmiteru spojeného s pamětí a učením.
Zejména DHA a EPA, jsou základními složkami mozkových buněk a podporují jejich strukturu a funkci. Napomáhají ke zdravé komunikaci mezi neurony, což je zásadní pro dobrou paměť a celkové kognitivní zdraví.
DLPA (DL-fenylalanin)
Je kombinací dvou forem aminokyseliny fenylalaninu, která podporuje produkci neurotransmiterů, jako jsou dopamin a noradrenalin. Tyto látky jsou důležité pro pozornost, náladu a motivaci, což nepřímo zlepšuje schopnost učit se a pamatovat si nové informace.
