Obsah
-
Díky vysoké sladivosti stačí minimální množství
Má malý vliv na metabolismus a vylučuje se v nezměněném množství
Pohled studií na bezpečnost sukralózy
Stabilita sukralózy v různých prostředích
Studie a vylučování sukralózy
Studie sukralózy a diabetes
Jaký příjem je bezpečný?
Jaké dávky sukralózy přijmete s výrobky Kompava?
A proč používáme sukralózu v našich výrobcích?
Tyto vlastnosti vedou k použití sukralózy k výrobě potravin a nápojů, které jsou vhodné pro lidi s cukrovkou nebo ty, kteří mají za cíl snížit příjem kalorií nebo sacharidů. Její systematický název je α-D-glukopyranosyl-β-D-fruktofuranosid.
Díky vysoké sladivosti stačí minimální množství
Byla vyvinuta jako syntetický derivát v roce 1976. Na výrobcích v EU je označena kódem E 955. Sukralóza je 500-600 krát sladší než sacharóza, zhruba dvakrát sladší než sacharin a čtyřikrát sladší než aspartam. Proto na základě hmotnosti i velmi malé množství sukralózy může nahradit cukr (1:600) k dosažení stejné úrovně sladké chuti. Sukralóza se vyrábí chlorováním sacharózy neboli řepného cukru.
Má malý vliv na metabolismus a vylučuje se v nezměněném množství
Výsledkem tohoto několikastupňového syntetického procesu je sloučenina tří atomů chloru a sacharózy, což zajišťuje její vysokou stabilitu a odolnost. Atomy chloru jsou v sukralóze kovalentně vázány k atomům uhlíku. Taková molekulární struktura se v přírodě nevyskytuje. To znamená, že naše tělo není tuto molekulu schopno metabolizovat (rozložit), protože k tomu nemáme příslušné enzymy. Některé organické sloučeniny chloru jsou toxické, avšak sukralóza se od těchto sloučenin liší, protože je vysoce nerozpustná v tuku a neakumuluje se v tuku jako většina chlorovaných uhlovodíků.
Kromě toho se sukralóza neštěpí, čímž se chlór neuvolňuje. Zkonzumovaná sukralóza se přímo vylučuje ve stolici. Malé množství, které se absorbuje z trávicího traktu, se odstraňuje z krevního řečiště ledvinami a vylučuje se v moči.
Pohled studií na bezpečnost sukralózy
Objevují se však pochybnosti o její bezpečnosti a dlouhodobém používání. Tyto otázky se týkají především jejího vlivu na tělesnou hmotnost, využití léčiv organismem, její metabolismus a vyloučení z organismu, vliv na střevní mikroflóru, tepelnou stabilitu při tepelných úpravách potravin či její toxicitu. Byly provedeny mnohé studie, aby potvrdily, zda vyvrátily její bezpečnost při používání.
Stabilita sukralózy v různých prostředích
Komplexní přehled studií na zvířatech a lidech uskutečněných s cílem vyhodnotit bezpečnost sukralózy byl publikován v srpnu 201, Mangusonem a kol., v Potravinářské a chemické toxikologii. Rozsáhlé studie hodnotily například stabilitu sukralózy při různých skladovacích teplotách (20 °C – 30 °C) a době skladování potravin a nápojů (6 měsíců – 2 roky), zjistily její extrémně vysokou stabilitu, bez zjištění degradace sukralózy.
Sukralóza prokázala také vysokou tepelnou stabilitu během pečení různých pekařských výrobků, jako například koláčů, cookies a grahamových krekrů, při kterých je sukralóza vystavena různým podmínkám, jako je například obsah vody, pH a teploty, které se vyskytují při přípravě. I když někteří autoři uváděli tvorbu nízkých hladin různých chlorovaných sloučenin a furanů při jejím vysokoteplotním zahřívání, jednalo se o použití čisté sukralózy, což neodpovídá reálným podmínkám, za kterých je používána v praxi.
Studie a vylučování sukralózy
Při posuzování bezpečnosti z hlediska jejího vyloučení z organismu, se dělaly mnohé toxikologické studie, u lidí či u zvířat, s různými dávkami a způsoby podávání, pro pochopení a zjištění jejího metabolismu a osudu v organismu. Poslední studie prokázaly, že u lidí dochází k jejímu vyloučení primárně stolicí, v nezměněné podobě, bez důkazu trávení či rozpadu sukralózy, nebo odštěpení chlóru nebo jejího metabolismu střevní mikroflórou. Po omezeném vstřebání z trávicího traktu byla u všech druhů (u lidí iu zvířat) zjištěna malá množství látek (glukuronidové konjugované metabolity), které pomáhají vylučovat cizorodé látky z organismu a které se snadno vylučují močí.
Studie sukralózy a diabetes
Jelikož sukralóza je určena jako náhrada cukru pro diabetické pacienty, zjišťovalo se i její působení na hladinu glukózy v krvi a inzulín. Výsledky vedly ke zjištění, že sukralóza neovlivňuje hladinu glukózy v krvi nebo inzulínu a nemá žádný vliv na chuť k jídlu ani u diabetických pacientů, ani u zdravých lidí. Podobné výsledky se zjistily i při podávání sukralózy sportovcům bezprostředně před cvičením, s tím, že spotřeba sukralózy neměla žádný vliv na využití glukózy, inzulínu nebo sacharidů nebo tukových substrátů během cvičení. Nebyly zjištěny žádné rozdíly ve využití sacharidů nebo tukových substrátů, srdeční frekvence, vnímané námahy a gastrointestinálních symptomů mezi placebem a skupinou sukralózy.
Sukralózu uznaly mnohé národní i mezinárodní orgány zabývající se bezpečností potravin a to: FDA (USA), JECFA (Společný výbor expertů FAO / WHO pro potravinářská aditiva), EFSA (EU), Health Canada (Kanada), FSANZ (Austrálie-Nový Zéland) i. Sukralóza byla rozsáhle zkoumána a FDA prozkoumala více než 110 studií bezpečnosti jejího užívání při schvalování použití sukralózy jako univerzálního sladidla pro potraviny. Pro EU byla schválena v roce 2004.
Jaký příjem je bezpečný?
Množství přídatných látek, které lze přidávat do potravin (i náhradní sladidla), je stanoveno legislativně, což znamená, že přídatnou látku lze přidávat pouze v technologicky nezbytném množství a nejvíce v nejvyšším přípustném množství (mg/l, mg/kg). Jaké nejvyšší přípustné množství sukralózy lze přidávat do výživových doplňků stanovuje Výnos MP SR 04650/2008-OL. Pro doplňky stravy v tekuté formě je to 350 mg/l, v tuhé formě 500 mg/kg. To, v jakém množství je látka bezpečná, charakterizuje její přijatelný denní příjem (ADI - aceptable daily intake), který je definován jako maximální množství chemické látky, která může být užívána denně po celý život, bez zjevného zdravotního rizika a je založena na nejvyšším příjmu , který nezpůsobuje pozorovatelné nepříznivé účinky. V roce 1989 JECFA (Joint Expert Committee on Food Additives)
Smíšený výbor odborníků pro potravinová aditiva stanovil pro sukralózu dočasnou hodnotu ADI 0 – 3,5 mg/kg tělesné hmotnosti. V roce 1991 výbor po vyhodnocení údajů z dodatečných studií na zvířatech i lidech přidělil dlouhodobý trvalý ADI v rozmezí od 0 do 15 mg/kg tělesné hmotnosti.
Jaké dávky sukralózy přijmete s výrobky Kompava?
Například Wellness Daily Protein (čokoláda) obsahuje na jednu dávku - 24 mg sukralózy, příchuť vanilka - 8,8 mg sukralózy, kokos - čokoláda - 14 mg sukralózy, AcidoFit 1 tableta - 12 mg, BCAA 4:1:1 a ArgiNO Drink- 49 mg, Protein Premium (nugát) - 25 mg, (čokoláda) - 34 mg, Premium Energy - 30 mg.
Pokud počítáme podle přijatelného denního příjmu 15 mg/kg tělesné hmotnosti, tak pro 80 kg vážícího člověka je to 1200 mg sukralózy na den. Vezmeme-li si například 4 tablety AcidoFitu, což je doporučená denní dávka, tak přijmeme 48 mg sukralózy, Wellness Protein 3 krát denně 1 dávku představuje v případě čokoládové příchutě 72 mg, vanilkové 26,4 mg, BCAA 4:1:1 při dávce dva krát denně 98 mg.......
A proč používáme sukralózu v našich výrobcích?
Důvodů je několik, tak například k doslazení – aby nápoj vyhovoval senzoricky a byl chuťově příjemný a lahodný. Při použití dvou sladidel, se sníží jejich množství potřebné k doslazení, než kdybychom použili pouze jeden druh. Zlepšení senzorických vlastností – zlepšení sladivostního profilu a v neposlední řadě je to snížení energetické hodnoty. To znamená, že když se použije na 1 litr nápoje. 100 g cukru, tak je jeho energetická hodnota 400 kcal a použijeme-li na 1 l 0,28 g stévie, což představuje stejnou sladivost jako cukr, tak je výsledná kalorická hodnota 1,1 kcal. při použití výhradně sukralózy by se kalorická hodnota rovnala nule.
Autor: Ing. Alice Beňová
ZDROJE:
SCHIFFMAN, S., S. – ROTHER, K., 2013. Sucralose, A Synthetic Organochlorine Sweetener: Overview of Biological Issues. In: Journal of Toxicology and Environmental Health. Part B, Critical Reviews. 16(7): 399–451.
Barndt and Jackson, 1990. Stability of sucralose in baked goods. In: Food Technol., 44 (1990), pp. 62-66
A. Roberts et al. 2000. Sucralose metabolism and pharmacokinetics in man. In: Food Chem. Toxicol., 38 (Suppl. 2), pp. S31-S41
Ibero-Baraibar et al., 2014. Different postprandial acute response in healthy subjects to three strawberry jams varying in carbohydrate and antioxidant content: a randomized, crossover trial., In: Eur. J. Nutr., 53 , pp. 201-210
Stellingwerff et al., 2013. Effects of pre-exercise sucralose ingestion on carbohydrate oxidation during exercise. In: Int. J. Sport Nutr. Exerc Metab., 23, pp. 584-592
Ma et al., 2009. Effect of the artificial sweetener, sucralose, on gastric emptying and incretin hormone release in healthy subjects. In: Am. J. Physiol. Gastrointest. Liver Physiol., 296 (2009), pp. G735-G739
Sylvetsky et al., 2016. Hormonal responses to non-nutritive sweeteners in water and diet soda. In: Nutr. Metab. (Lond.), 13 (2016), 10.1186/s12986-016-0129-371 [8pp]
Baird et al., 2000. Repeated dose study of sucralose tolerance in human subjects. In: Food Chem. Toxicol., 38 (Suppl. 2) (2000), pp. S123-S129
Magnuson, B. A., et al. 2017. Critical review of the current literature on the safety of sucralose. In: Food and Chemical Toxicology. Volume 106, Part A, August 2017, Pages 324-355
Bobrová, Z. 2008, Umělá sladidla a jejich bezpečnost. In: Edukapharm faminews. 2 (2008), p. 69 - 71
http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92137.aspx
