Tajemství B17 (Amygdalin) odhaleno: Proč byste měli znát tuto výjimečnou látku?

Co je amygdalin a k čemu slouží?

Amygdalin, známý také jako vitamín B17, se nachází v hojném počtu v jádrech meruněk, broskví, švestek, třešní, jablek a mandlích. Tuto přírodní látku intenzivně zkoumal biochemik Ernst T. Krebs, který projevoval velký zájem o alternativní možnosti léčby a prevence rakoviny.

Název amygdalin je odvozen z řeckého slova „amygdalis“, což znamená mandlové jádro. Dalším alternativním názvem je vitamín B17, který tato látka dostala právě pro své pozitivní účinky na lidský organismus, ale abychom uvedli věci na pravou míru, ve skutečnosti nejde o reálný vitamín.

Proč se B17 pojí s léčbou nádorových onemocnění?

V rámci výzkumu nádorových buněk se odborníci soustřeďují na rozdíly v jejich biochemických procesech v porovnání se zdravými buňkami. Tyto rozdíly vytvářejí možnosti léčby, jelikož nádorové buňky se odlišují významnými charakteristikami od zdravých. Jednou z těchto klíčových diferencí je výskyt enzymu rhodenázy ve zdravých buňkách a vysoké množství enzymu beta-glukosidázy v nádorových buňkách.

Beta-glukosidáza, známá také jako „odemykací“ enzym, je schopna aktivovat amygdalin v tenkém střevě, čímž se uvolňuje kyanid, který je toxický pro nádorové buňky. Naopak zdravé buňky jsou z hlediska své struktury a složení chráněny před tímto toxickým účinkem.

Tento mechanismus poukazuje na schopnost amygdalinu ničit nádorové buňky efektivně a selektivní, přičemž neškodí zdravým buňkám.

Jak vzniká rakovina?

Na začátek si řekněme, co je buňka. Je to vlastně základní kámen každého živého organismu. Obsahuje genetický materiál DNA. Tak, jako všechno na světě, i buňka má svoji omezenou životnost a nežije věčně. Buňky v těle vznikají, žijí a po splnění své funkce zanikají.

V souvislosti s rakovinou má buňka klíčový význam, neboť rakovina vzniká právě v důsledku abnormálních změn v buňkách. Tyto změny mohou narušit jejich schopnost řídit růst a dělení, což vede k nekontrolovatelnému tvoření nádorů. Zatímco každá zdravá buňka je vybavena vlastností, která zabezpečuje tzv. apoptózu nebo naprogramovanou smrt buňky.

Mechanismus „nemocné buňky“ při rakovině selhává, protože rakovinová buňka není vybavena apoptózou. V těle se tak hromadí poškozené buňky, rychle se nekontrolovatelně množí šíří a vytvářejí shluky, které známe pod názvem nádor. Pochopení fungování buněk a mechanismů, které souvisejí s jejich kontrolovaným růstem a dělením, je klíčové pro pochopení a léčbu rakoviny.

Co je apoptóza?

Apoptóza, tento přírodní fenomén, je v našem organismu nezbytnou součástí, hrající důležitou roli ve vyvažování buněčného stavu. Každá zdravá buňka má schopnost aktivovat apoptózu, tedy naprogramovat svoji vlastní smrt. Tento proces se odehrává tak, že ochranné systémy těla vysílají signály o tom, že určitá buňka je nefunkční nebo představuje riziko pro zdraví organismu. V reakci na tyto signály buňka spustí mechanismus, který vede k jejímu vlastnímu zničení.

Každý den se průměrně ztrácí v těle velké množství buněk v důsledku apoptózy. U dospělých to může být až 50 až 70 miliard buněk denně, přičemž u dětí ve věku od osmi do čtrnácti let se tento počet pohybuje kolem 20 až 30 miliard buněk denně. Tato čísla poukazují na dynamiku buněčného života a neustálé obnovování organismu.

V rakovinové buňce se však tento proces narušuje. Neschopnost spustit apoptózu umožňuje rakovinové buňce přežít „navěky“ a nekontrolovaně se dělit, dokud nezničí svého hostitele. Tato porucha vede k extrémnímu nárůstu počtu poškozených buněk, které mohou zasahovat do normální funkce jiných buněk nebo negativně ovlivňovat fungování životně důležitých orgánů.

Proč vzniká rakovina?

V boji proti rakovině hraje klíčovou roli také imunitní systém, který je nezastupitelnou složkou obrany těla. Imunitní buňky fungují jako první obranná linie, ochraňující organismus nejen před vnějšími patogeny, jako jsou bakterie a viry, ale také před vývojem rakoviny. V tomto procesu imunitní buňka působí jako dohlížející policista, monitorující ostatní buňky v těle.

Když imunitní systém pracuje správně, imunitní buňky dokáží identifikovat poškozené a nebezpečné buňky a zlikvidovat je. Avšak pokud je funkce imunity oslabena nebo je tělo vystaveno více negativním faktorům, může se stát, že imunita přehlédne poškozené buňky. Tento stav pak otevírá cestu pro vznik rakoviny v těle.

Kromě imunitního systému mají významnou roli při ochraně organismu před rakovinou i enzymy. V současnosti se tyto látky často využívají v medicíně při léčbě onkologických pacientů. Například pankreatické enzymy se aktivně podílejí na procesech v tenkém střevě, který je v současnosti poměrně vzácným místem výskytu rakoviny.

Jaké má amygdalin účinky?

Amygdalin = vitamín B17, je neustále předmětem diskusí v souvislosti se svými možnými účinky na zdraví. Účinků amygdalinu je více. Některé z těchto účinků byly navrženy na základě tradičního využití nebo laboratorních studií. Účinky amygdalinu mohou být:

Potenciální antioxidační účinky

Díky svým fenolickým složkám se amygdalin jeví jako superhrdina v boji proti volným radikálům. Tito drobní narušitelé, kteří se toulají po našem těle, se najednou setkávají s protivníkem, který je dokáže neutralizovat a chránit naše zdravé buňky před jejich ničivými útoky.

Protizánětlivé účinky

Laboratorní studie ukazují, že amygdalin není jen pasivním divákem, ale aktivním účastníkem v boji proti zánětu. Tato schopnost by mohla být skvělou zbraní v boji proti různým zánětlivým onemocněním.

Potenciální antinádorové účinky

Amygdalin je jako tajemný detektiv, který se snaží objevit slabiny nádorových buněk. I když ne vždy vyjde výsledek jasně, existují důkazy naznačující, že amygdalin má jistý vliv na růst nádorů a potenciální antinádorové účinky na organismus.

Účinky na imunitní systém

Amygdalin může být jako katalyzátor pro naši imunitu, poskytující jí potřebný impuls k boji proti infekcím a chorobám. S amygdalinem na palubě se naše „obrana“ může cítit silnější a odhodlanější.

Kde se amygdalin nachází v přírodních zdrojích?

Amygdalin, ta zajímavá látka, se ukrývá v zahradách, v plodech ovocných stromů. Podívejme se na některé z ovocných druhů, kde amygdalin hraje svoji hlavní roli:

• Mandle

Berte mandle jako ovoce. Protože ne, mandle nejsou ořechy. A ta jemná, křupavá mandle uvnitř, kterou si tak rádi dopřejete, je ve skutečnosti semeno mandle. Semena mandlí, ta, která rádi nazýváme jednoduše „mandle“, patří mezi hlavní přírodní zdroje amygdalinu.

• Meruňky

Semínka meruněk ukrývají amygdalin, a nejsou samy o sobě jedinými hrdiny. Amygdalin se skrývá v semínkách, ne v samotném ovoci. Takže, pokud si dopřejete meruňku a odstraníte její pecku se semínkem, nemusíte se obávat. Ale pokud se rozhodnete pro konzumaci semínek nebo jejich použití v receptech, buďte opatrní, protože v případě jejich nadměrného konzumu mohou semínka meruněk být nebezpečná.

• Švestky, broskve a třešně

Rozmanité zjištění a protirakovinné studie amygdalinu

Amygdalin byl široce studován pro své účinky v rakovinných buňkách. Ve studiích s lidskými buňkami prostaty se prokázala schopnost amygdalinu podnítit apoptózu, zvýšit produkci proapoptotických proteinů.

Další studie prokázaly potenciál amygdalinu při snížení rychlého růstu buněčného nádoru hepatocelulárního karcinomu (nádoru jater).

V dalších výzkumech byla zjištěna schopnost amygdalinu zpomalit růst rakoviny prostaty a ovlivnit buněčný cyklus.

Amygdalin také zpomalil tvorbu kolonií v různých buněčných liniích a byl spojen se zvýšenou imunitní odpovědí organismu na rakovinové buňky.

Tato zjištění podporují využití amygdalinu jako potenciálního prostředku k léčbě rakoviny a zdůrazňují jeho různorodé účinky na buněčnou úroveň.

Klinické studie a výsledky při posouzení amygdalinu jako protirakovinného léku

Výsledky klinických studií amygdalinu vyvolávají stále značný zájem a kontroverze mezi odborníky. Podívejme se jaké studie byly provedeny a co přinesly:

J Morrone v roce 1962 provedl studii na 10 pacientech s neoperovatelnou rakovinou, kteří byli léčeni amygdalinem. Výsledky ukázaly dramatickou úlevu od bolesti, zlepšení chuti k jídlu a snížení adenopatie u všech pacientů, přičemž 8 z 10 pacientů prokázalo ústup maligních lézí.

Následně, v roce 1975, byla provedena další klinická studie v Německu, kde 25 pacientům s různými typy rakoviny byla podávána perorální dávka amygdalinu. Výsledky této studie však nebyly uspokojivé, protože pouze u několika pacientů bylo pozorováno zlepšení, zatímco většina pacientů nevykazovala žádné zlepšení.

NCI později sponzorovala klinickou studii fáze I/II, aby vyhodnotila účinnost amygdalinu. V prvních studiích bylo zjištěno, že intravenózní terapie amygdalinem neprojevila žádnou toxicitu, ale perorální terapie mohla způsobit zvýšenou hladinu kyanidu v krvi.

Pozdější studie Moertela a Binzela však nepřinesly jednoznačné výsledky. Moertelova studie neprokázala stabilizaci rakoviny nebo zlepšení symptomů, zatímco Binzel uvedl, že 138 ze 180 pacientů s rakovinou přežilo po léčbě amygdalinem.

Vzhledem k tomu, že každý organismus a také průběh onkologického onemocnění je jedinečný a velmi složitý, amygdalin jako doplněk stravy se nedoporučuje užívat pacientům, kteří aktuálně pobírají onkologickou léčbu. Je vhodný pro lidi, u kterých se v rodině vyskytla rakovina, pro lidi s nezhoubnými nálezy jako ochrana před nebezpečným bujením buněk, pro lidi v remisi nebo pro ty, jejichž životní styl může negativně ovlivňovat jejich zdraví.

B17 Protect Plus – účinný výživový doplněk s obsahem amygdalinu

Tento převratný bojovník byl vyvinut jako vyšší ochrana buněk před poškozením na více úrovních, které zabraňují rozvoji poškozených buněk v těle. A „PROTECT Formule“ tvořená amygdalinem, vitamínem B15 a pankreatickými enzymy přispívá k udržení zdravých buněk. Je kromě toho obohacena o zinek, který přispívá ke správné syntéze DNA, ochraně buněk před oxidačním stresem. Hraje také roli v procesu dělení buněk.

Podle výzkumu Ernesta T. Krebsa shrnutého ve studii Dzengis Jasara a dalších výzkumníků amygdalin účinkuje na poškozené buňky tzv. selektivním mechanismem. To znamená, že působí hlavně na nebezpečné buňky, které se nekontrolovatelně množí.

B17 Protect Plus - komplexní formule vytvořená na ochranu buněk, obsahuje:

• Amygdalin (B17)
• Vitamin B15 (kyselina pangamová) se hojně vyskytuje v pivovarských kvasnicích, hnědé rýži, otrubách, cizrně, slunečnicových a dýňových jadérkách. Kromě svých antioxidačních schopností má také výjimečnou schopnost zlepšovat přenos kyslíku v těle. Zajímavé je, že rakovinové buňky nemá v oblibě kyslík, považují ho spíše za svého nepřítele, protože je pro ně doslova toxický. Naštěstí vitamín B15 podporuje přenos kyslíku v těle, což může být klíčem u některých formách rakoviny, kde se využívá kyslíkové terapie.
• Pankreatické enzymy jsou jako první linie obrany těla proti škodlivým látkám. Studie ukazují, že amygdalin může zvýšit aktivitu těchto enzymů, což zase může snížit riziko přeměny zdravých buněk na rakovinné.
• Zinek, tento základní minerál, hraje klíčovou roli v životě buněk. Kromě toho, že přispívá ke správné syntéze DNA, chrání buňky před oxidačním stresem a podílí se na procesu dělení buněk. Je to v podstatě základní kámen pro zachování zdraví buněk.

Užívání B17 s obsahem amygdalinu se doporučuje:

• lidem, kteří svým životním stylem negativně ovlivňují své zdraví (vysoká míra stresu, špatný spánkový režim, nepravidelné stravování, zvýšený příjem alkoholu a léků od bolesti)
• při výskytu rakoviny v rodině
• lidem se zvýšenou tendencí ukládání tukových složek v organismu (játra, cévy)

Nezapomeňte vždy dodržovat doporučené dávkování, které je uvedeno na obalu. Správné dávkování je klíčem k optimálním výsledkům.